Okolí

Bystřec

Bystřec je další z malebných vísek ležících v podhůří Orlických hor oplývajících zelení a lákající návštěvníky svým klidem a svou osobitou krásou. První zmínky o obci jsou z roku 1227. S postupem doby a dalšími poznatky v historii, vzniká upřesnění. Původně šlo o dvě samostatné osady. Starší Bystříček („Wirzece“) a mladší Bystřec („Waltersdorf“), založenou v době kolonizace lanšperského panství pány z Drnholce. Obě poblíž soutoku bystřeckého potoka, odděleny od sebe jen úzkou skalní soutěskou. Koncem 14. století přešla obec do majetku kláštera v Lanškrouně. Ve druhé polovině 13. století byla pravděpodobně ve vsi vystavena tvrz, kterou dle verzí a pověstí obýval rytíř Waltr. Začátkem 15. století byla tvrz vypálena a nebyla již obnovena. Z toho pochází ve středu obce místní název „Na hradě“. V roce 1874 bylo místo, kde stávala tvrz překopáno p. J. Zpěvákem. Při průzkumu byly nalezeny hřeby, podkovy, slité železo, střepiny z nádob, spálené dobytčí a lidské kosti, části zdi postavené z ruly a zbytky dlažby. Byl nalezen také pražský groš z doby Karla IV. s nápisem „Grossus Pragensis – Carolus Primus“. Dominantou obce je kostel sv. Jakuba přestavený v roce 1830. Další zajímavostí je kruhovité prostorné koupaliště umístěné ve středu obce, kdy při výstavbě byl zachován historický vzhled původního místa uprostřed s ostrůvkem (tvrzištěm). V tomto areálu se v průběhu roku uskutečňují různé akce: oslavy, soutěže, pouť. V srpnu se zde potom koná velký karneval s názvem „Benátská noc“ s velkým ohňostrojem. Pro příznivce turistiky jsou zde pěkné trasy samotným okolím obce. Od známého „Dubu“ (jeden z devíti chráněných stromů) dohlédnete za dobré viditelnosti až na Sněžku. Z nedalekého vrcholu zvaného „Na Vartě“ je velice pěkný výhled na celé okolí, na Bukovou horu, Čenkovice, Orličky, Suchý vrch, Jamné n. Orlicí, Sobkovice a střed obce Bystřec. Nad obcí „U hrubé skály“ je pěkné místo na táboření a lákadlem je „Vávrovka“, zatopený lom. Kdo nerad chodí pěšky může se vydat poznávat krásy místního okolí na kole po značené cyklotrase.

Červená Voda

Obec Červená Voda je poprvé písemně doložena roku 1481 pod názvem Malé (Horní) Heroltice jako součást šilperského panství. Později byla připojena k lichtenštějnskému panství v Rudě nad Moravou. Od roku 1960 patří do okresu Ústí nad Orlicí. Postupně k ní byly připojeny jako osady bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. V současné době má Červená Voda 3 264 obyvatel (1. 1. 2000).
Mezi státem registrované historické a kulturní památky, které zde mohou návštěvníci vidět, patří: farní kostel sv. Matouše z roku 1686 a kříž před ním, dále budova fary, morový sloup (sousoší Nejsv. Trojice) z roku 1715 a tzv. zámeček, pocházející z doby, kdy byl majitelem zdejší sklářské huti a statku rod Schuretů (17. století). V Moravském Karlově je památný kostel sv. Josefa Kalasánského z roku 1792 a kříž před kostelem. Na Horní Orlici je cenná kaplička sv. Barbory se zvoničkou z roku 1754. V Šanově je památná socha sv. Jana Nepomuckého naproti kostelu. Červená Voda leží v nejjižnější části Kladské kotliny, v údolí, které se nazývá Králická brázda, mezi Bukovohorskou hornatinou (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m) a Branenskou vrchovninou (Jeřáb 1003 m, Křížová hora 735 m, Spálenisko 746 m a Kamenáč 730 m). Již samotný popis okolí jasně naznačuje, že ani zde nebudou mít návštěvníci, zajímající se o krásy přírody a holdující klidným procházkám, nouzi.

Jamné nad Orlicí

První zachovaná písemná zpráva o Jamném je z roku 1336 v listině nalezené mezi jinými historickými památkami ve věži lanškrounského hradu. Touto listinou, ve které je jmenováno i Jamné, odňal Jan Lucemburský panství lanšperské zbraslavskému klášteru a uložil poddaným novou daň. Obec Jamné nad Orlicí má přibližně 700 obyvatel. Sousedí s městečkem Jablonné nad Orlicí, které je pro okolní vesnice přirozeným kulturně – hospodářským střediskem. Obec se rozkládá v délce 4 km po obou stranách Jamenského potoka, který se vlévá v dolním okraji obce do Tiché Orlice. Nadmořská výška obce má rozpětí od 420 do 700 m. Ve středu obce, nad školou, stojí od roku 1882 kostel Nejsvětější Trojice. Na zdejším hřbitově je pochován jamenský rodák, msgr. Dominik Filip, pozdější prelát v Meránu, který byl největším dobrodincem zdejšího kostela. Na protilehlé stráni je zachovalé, asi 800 – 900 let staré, torzo tisu, stromu opředeného mnoha pověstmi. K výletům do okolí lze doporučit: Studenecké skály, Zemskou bránu, Pastvinskou přehradu, Králíky s klášterem z roku 1700, dále hrady Litice a Potštejn, zámky Doudleby, Rychnov nad Kněžnou, Častolovice a ve Vamberku muzeum paličkovaných krajek. V létě k rekreaci Pastvinskou přehradu a síť cyklo a pěších tras, v zimě zimní středisko Čenkovice se čtyřmi sjezdovkami a 25 km strojově upravovanými běžeckými tratěmi. K zajímavostem, se kterými se lze v obci seznámit patří i školní lavice bezrukého Frantíka, který se přes svoji vrozenou vadu stal úspěšným podnikatelem.

Čenkovice

Obec Čenkovice s rozlohou 584 ha leží na úpatí Bukové hory – zvedající se do výše 949 m.n.m., z níž za jasného letního dne spatříme nádhernou výhlídku na Moravu i vzdálené Jeseníky. Obec leží po obou březích potoka Čenkovičky. Čenkovice leží v průměrné nadmořské výšce 670 m a jsou roztroušeny od Bukové hory směrem západním až k lesíku k hranicím obce Bystřec. Pro chodce je třeba téměř 1 a půl hodiny, aby celou vísku, táhnoucí se podél Čenkovického potůčku, přešel. Obec Čenkovice – jejíž jméno Čeněk připomíná již český původ, vznikla za posledních Přemyslovců (Přemysl Otakar II., Václav II.) asi v letech 1270 – 1300 a byla původně ryze česká. Teprve v pozdějších dobách se shledáváme v archivu s německým názvem obce: Czenkendorf (Čenkendorf). Roku 1304 se poprvé připomíná osada Czenkendorf, patřící lanškrounsko-lanšperskému panství. Roku 1350 byla zde již fara. Roku 1667 se připomíná dřevěný kostel, filiální do Jablonného nad Orlicí.
V současnosti má obec 190 obyvatel. Čenkovice jsou však ideálním prostředím nejen pro zimní, ale i pro letní rekreaci. V obci je 62 rekreačních chalup a 160 dalších rekreačních objektů, z nichž mnohé nabízejí ubytovací kapacity nejrůznějších kategorií. Sjezdové tratě na severních svazích umožňují lyžování ještě v jarních měsících. K dispozici je 6 lyžařských vleků se sjezdovkami různé náročnosti. Ti návštěvníci, kteří dávají přednost klasickému lyžování, budou zajisté plně uspokojeni běžeckými tratěmi v areálu „Buď fit“ na Bukové hoře. Desítky kilometrů běžeckých stop využívají i profesionální sportovci. Okrsek horské služby se stará o bezpečnost návštěvníků a vhodné značení cest. V letním období jsou Čenkovice vyhledávány pro své klidné a doposud nenarušené životní prostředí. Členitý terén s množstvím značených cest je ideální jak pro kratší vycházky, tak pro náročné turistické pochody.